Vláda nabízí kus Jesenicka Polsku, místní protestují

Dopis od ministerstva vnitra s návrhem na předání sedmi hektarů pozemků přišel na konci loňského listopadu starostovi Uhelné.

„Reagovali jsme na to usnesením zastupitelstva, že nesouhlasíme, aby pozemky Polsku připadly," řekl starosta Uhelné Zdeněk Hořava.

Důvod? Na území cizího státu by se ocitla část zaniklé osady Hraničky, čímž by lokalita ztratila svou celistvost.

V těsné blízkosti vytipovaných parcel leží pramen vody, přímo na hranici by se ocitl nově opravený a vysvěcený kříž.

Území navíc vždy historicky patřilo k Česku.

Obdobnou žádost zaslal stát i sousednímu Javorníku. V katastru místní části Zálesí navrhl předat dvacet hektarů lesů.

V dané lokalitě se však nachází jedno z pramenišť Račího potoka, největšího zdroje pitné vody pro městský vodovod.

„Kdyby se tyto pozemky vydaly Polsku, nastal by probléms udržitelností kvality pitné vody," objasnil důvod odmítnutí návrhu starosta Javorníku Jiří Jura.

"Takto se mezi partnery nejedná"

Nad některými obcemi visí hrozba zmenšení jejich katastrů dlouhodobě.

Například Mikulovice si už deset let nemohou být jisty, zda nepřijdou o území v místní části Kolnovice. Nyní je zde ve hře deset hektarů lesů a dvojnásobná plocha polí.

„Nejsou to žádné pozemky, které by ležely ladem. Je to dvacet hektarů úrodné půdy, na níž hospodaří místní zemědělec, který zaměstnává místní obyvatele," popsal starosta Mikulovic Roman Šťastný.

Jednou z mála obcí, které na územní kompenzace kývly, byla před několika lety Bílá Voda. Jednalo se tehdy o jeden hektar pozemků.

Záhy však stát samosprávu oslovil s žádostí o další území. Takový postup představitele obce rozladil.

„Takto se mezi partnery nejedná. Stát s námi bohužel jako s partnery nepočítá, jsme pro něj jen nutné zlo," komentoval starosta Bílé Vody Miroslav Kocián.

Kraj je na straně obcí

Příhraniční obce z Jesenicka mají oporu v krajské samosprávě.

„Olomoucký kraj s vydáním území kraje Polské republice v rámci vyrovnání územního dluhu z roku 1958 dlouhodobě nesouhlasí. Zastává tedy shodné názory jako dotčené obce," sdělil náměstek hejtmana Pavel Šoltys.

Zda stát na základě nesouhlasu samospráv pozemky Polsku nevydá, není jasné.

„V současné době probíhá vyhodnocení došlých stanovisek obcí i s ohledem na právní hlediska této problematiky. Stanoviska všech dotčených obcí ještě nemáme k dispozici," sdělila Hana Malá z oddělení komunikace ministerstva vnitra.

Odborník: Polsku nic nedlužíme

Někteří odborníci nicméně zpochybňují, zda má Polsko na 368 hektarů  pozemků vůbec nárok.

Odkazují na dodnes platnou mezinárodní smlouvu z roku 1958 mezi Československem a jeho severním sousedem.

„Výsledkem tohoto dodnes platného ujednání bylo, že se státní území Polska zmenšilo a území Československa se zvětšilo. Nicméně se to stalo, a to ze shodné vůle obou stran. Žádný územní dluh České republiky vůči Polsku neexistuje," řekl v pořadu Reportéři ČT Jan Bárta z ústavu Státu a práva Akademie věd České republiky.