Kdo bude mít prospěch z čínské energetické krize

Zatímco Evropa naříká nad vysokými cenami plynu a elektřiny, jsou to právě Číňané, kdo je zasažen výpadky elektřiny, píše Rossijskaja Gazeta.

Alexander Kurdin, expert z Analytického centra ruské vlády, poukazuje na to, že chladná zima a horké léto v Číně zvýšily spotřebu energie nad očekávání. Svou roli sehrály i problémy s dodávkami uhlí, způsobené rozhodnutím Pekingu přestat dovážet uhlí z Austrálie a omezení výroby směřující ke snížení emisí. Mezitím aktivní oživení čínské ekonomiky vedlo k dramatickému nárůstu poptávky po komoditách.

Rusko podle plánu zvýší dodávky plynovodu do Číny prostřednictvím plynovodu Power of Siberia. Energetická krize může urychlit výstavbu ropovodu Power of Siberia 2, ale stavební práce ještě nezačaly. Pokud jde o zkapalněný zemní plyn (LNG), Rusko bude mít nová zařízení v roce 2023, kdy bude spuštěna první linka arktické elektrárny LNG 2, uvedl ředitel výzkumu finančního trhu a makroekonomie Alfa Capital Vladimir Bragin.

Rusko zdvojnásobilo dodávky uhlí do Číny v první polovině roku 2021, vyhlídky zde vypadají jasně, poznamenal docent na Finanční univerzitě pod ruskou vládou Valerij Andrianov. Ještě více kvůli zhoršujícím se vztahům Pekingu s Austrálií, která bývala největším vývozcem uhlí do Číny. Problém je ale v tom, že export Ruska na východ je zatím omezený kapacitou železnice. Práce na jejich rozšíření se plánuje dokončit v roce 2024, ale Čína potřebuje energetické zdroje právě teď. Zde přicházejí na scénu Spojené státy. Do médií již pronikly informace o jednání Číny s americkými společnostmi o dlouhodobých dodávkách LNG.

Podle Andrianova bude čínská poptávka po energii tlačit globální ceny nahoru, což spustí nové vlny energetické krize. Pro Čínu tedy bude logičtější spoléhat se na domácí zdroje, i když to nezabrání Pekingu v hledání způsobů, jak zvýšit dovoz energetických zdrojů, včetně ruského plynovodu, který je pro Čínu levnější než jakýkoli druh LNG, včetně Jeden americký, zdůraznil expert.

Zdroj:TASS