Dálnice z Brna do Vídně povede přes Novomlýnské nádrže, rozhodl kraj

Proti variantě přes nádrže vystupují ekologové. Těm se nelíbí, že D52 má vést chráněnou krajinnou oblastí. „Ve čtvrtek šlo jen o pseudodílčí schvalování staronové trasy dálnice D52 z Brna na Vídeň přes Mikulov, ačkoliv obce a veřejnost předložila posudky o výhodnosti trasy po velkém obchvatu Břeclavi, takže jde o absurdní a zoufalý postup zastupitelů kraje a o politickou demonstraci síly hejtmana Haška," poznamenal předseda ekologické organizace Děti Země Miroslav Patrik.

Varianta spojení Brna s Vídní přes Břeclav padla v roce 2009, když České republika podepsala s Rakouskem mezistátní dohodu o propojení D52 a A5 na místě přechodu Mikulov-Drasenhofen.

Ekologové se v názorech na D52 shodují s některými obcemi jako jsou Bavory a Dolní Dunajovice, které proti variantě přes Nové Mlýny chtějí dokonce bojovat soudně. „Obce mají pravdu, když tvrdí, že stavět novou dálnici do Rakouska přes Pálavu je nesmysl a kapacitně stačí obchvatem Břeclavi napojit rakouskou síť na D2," poznamenal Josef Patočka z Hnutí Duha.

Naopak s rozhodnutím jsou spokojení například v Pohořelicích. „Trasu dálnice přes Novomlýnské nádrže podporujeme," sdělil místostarosta Miroslav Novák.

Víc si přečtěte v pátečním tištěném Deníku Rovnost:- rozhovor s radním Tesaříkem, který tuto variantu podporuje
- reakce obcí, které jsou proti schválené variantě
- přehledná grafika variant silnice D52

Čtvrtečním rozhodnutím zastupitelé zároveň schválili návrh zásad územního rozvoje, jejichž vydání krajská koalice slíbila do konce volebního období letos v říjnu. Původní zásady zrušil Nejvyšší správní soud v roce 2012, protože kraj je pořídil v rozporu se zákonem a bez nich nemůže stavět klíčové dopravní stavby.

Navrhované spojení D52 Brna s Vídní podpořil na své návštěvě kraje také prezident Miloš Zeman. „Při debatě s představiteli města Mikulov a okolních obcí jsem vynadal některým starostům. Zastavili svými protesty rozvoj kraje," vyzdvihl Zeman.

Existuje ale hrozba, že chystaný nový dokument skončí u soudu znovu. Kraj totiž nechal brněnskou aglomeraci pouze v územních rezervách a chce vyřešit klíčové dopravní tahy, jako je R43, která vede od dálnice D1 na sever kraje k Boskovicím, až v následné aktualizaci, což se nelíbí například Brnu. Aktualizaci je totiž možné vydat po třech letech od vydání zásad, tedy v roce 2019.

Spor o to, jestli R43 povede přes brněnskou městskou část Bystrc nebo Boskovickou brázdou mimo Brno, má vyřešit studie, která ještě není zadaná. Podle náměstka brněnského primátora Martina Andera kraj navrženými zásadami odsouvá řešení dlouhodobého problému s R43.

Zatím není zřejmé, kudy nová čtyřpruhová silnice povede od dálnice D1 k Lysicím. „Bohužel se dosud nepodařilo najít způsob, jak uspokojivě vyhovět stěžejní připomínce Brna, tedy neodkládat řešení páteřní silniční sítě v brněnské aglomeraci o řadu let," uvedl Ander.