Sv. Rostislav — patron moravského národa

Již tehdy se však snesla nad moravskou zemi nesvornost a závist. Kníže Svatopluk, který tehdy vládl v Nitře, svého strýce Rostislava ze srdce nenáviděl. Chtěl jej sesadit z trůnu a zmocnit se celého území království. Začal se paktovat s Franky a latiníky, kteří opovrhovali slovanskou bohoslužbou. Svatopluk se rozhodl Rostislava zabít. Přichystal pro něj smrtelný nápoj, ovšem jak zaznamenal legendista Kristián — Rostislav neutrpěl žádné újmy, „neboť byl chráněn Boží milostí“. Podobně hovoří i Moravská legenda — Za času císaře Michaela. Nakonec však přeci jen upadl do léčky. Svatopluk Rostislava zajal a spoutaného předal Frankům. Ti jej odvedli do Řezna, kde nad ním vynesli soud. Trest smrti byl zmírněn, ovšem Rostislav pro svůj národ velice trpěl. Kroniky zaznamenávají, jak jej Frankové mučili a vypíchli mu oči. Takto zmrzačený byl uvržen do kláštera, neznámo kam.
   Svatopluk neměl v lásce ani Metoděje, dovolil, aby jej Frankové tloukli a uvrhli do žaláře. Zánik slovanské církve na Moravě byl zpečetěn. Žáci misionářů, svatí Gorazd — Angelár — Kliment — Naum — Sáva, byli poté vyhnáni, avšak s Boží prozřetelností zaseli křesťanskou víru Jihoslovanům. Evangelium se pak dále šířilo k Rusům a ostatním slovanským národům. Patroni Moravy, svatí Cyril a Metoděj, byli roku 1980 prohlášeni za spolupatrony Evropy. Ovšem Rostislav?
   Všichni vladaři, kteří svým národům předali křesťanskou víru, byli zpravidla zahrnuti mezi svaté. Ne však moravský Rostislav. Jeho postava byla opomenuta a záhy odsunuta. Po zániku velkomoravské říše byl na Moravu importován kult sv. Václava — patrona české země, jako státní ideologie Přemyslovců. Jméno Rostislava bylo na tisíc let vymazáno ze srdcí lidu. Dluh mu splatili až pravoslavní křesťané v roce 1994, kdy jej v Prešově a v Brně slavnostně kanonizovali. Datum jeho svátku stanovili jednou pro vždy na 28. říjen „nikoliv proto, aby se světecké osobnosti vytvářelo nějaké politikum, ale s intencí, abychom se zamýšleli nad tím, že knížeti leželo na srdci blaho našich národů, jejich duchovní růst, samostatnost společenství a rozkvět.“ Říká prof. ThDr. Pavel Aleš. Středověký kronikář mimo jiné poznamenal: „…svrchu řečený král byl vzdělán v cestě Boží a byv vytržen z tlamy draka chrlícího oheň, milosrdenstvím Božím vstoupil s přeslavným národem Moravským, nikoli bojem, ale vírou do brány věčné bezpečnosti. A tak se stal ten národ národem svatým…“ |Moravská legenda — Za času císaře Michaela|.
   Na rok 2013 se v České a Slovenské republice připravuje velké jubileum příchodu věrozvěstů na Velkou Moravu roku 863, které vyvrcholí na staroslavném Velehradě. Možná Moravu navštíví papež Benedikt XVI. a konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. Nemohla by tak úcta a vděčnost k Rostislavovi vzejít konečně i ze strany římských katolíků, u kterých není označen ani jako Ctihodný mučedník? Vždyť pojmy Morava, Rostislav a Velehrad mohou jednoho dne spojit právě Východ se Západem. Apelujme! Životního příkladu Rostislava si váží všichni Slované, bez rozdílu vyznání.

MNO.