Historka s Novičokem je dalším podvodem ve stylu irácké ZHN

Již v r. 2016 dr. Robin Black, šéf detekční laboratoře v jediném britském zařízení na chemické zbraně v Porton Down, bývalý kolega dr. Davida Kellyho, uveřejnil v mimořádně prestižním vědeckém časopise, že důkazy o existenci Novičoku jsou nedostatečné a jeho složení neznámé. 

V posledních letech se objevilo mnoho spekulací, že v Rusku byla vyvinuta čtvrtá generace nervových činitelů, typu „Novičok“ (novinka), a to již na počátku 70. let, jako součást programu „Foliant“, s cílem nalézt látky, které by představovaly obranná opatření. Informace o těchto sloučeninách byly ve veřejných doménách zřídkavé a jejich zdrojem byl většinou jen odpadlický ruský vojenský chemik Vil Mirzajanov. Žádná nezávislá potvrzení ohledně složení či vlastností takových sloučenin uveřejněny nebyly. (Black, 2016). 

Robin Black. (2016) Vývoj, historická použití a vlastnosti chemických bojových látek. Královská chemická společnost.

Avšak nyní britská vláda tvrdí, že je schopna okamžitě identifikovat látku, kterou její jediné středisko biologických zbraní nikdy předtím nevidělo a nebylo si jisto její existencí. A co hůř, tvrdí, že je schopna ji nejen identifikovat, ale také určit její původ. Vzhledem k publikaci dr. Blacka je evidentní, že takovéto tvrzení nemůže být pravdivé. 

Světoví experti na chemické zbraně sdílí názor dr. Blacka. Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) je institucí OSN sídlící v Haagu. V r. 2013 zpráva jejího Vědeckého poradního výboru (VPV), jejímiž členy jsou američtí, francouzští, němečtí a ruští zástupci vlád, a v níž byl dr. Black zástupcem Velké Británie, uvedla: 

 

(VPV) zdůraznil, že definice toxických chemikálií obsažená v Konvenci by měla pokrývat všechny potenciální chemikálie, které je možno použít jako chemické zbraně. Ohledně nových toxických chemikálií, které nejsou uvedeny v příloze týkající se chemikálií, avšak mohou představovat riziko pro Konvenci, VPV odkazuje na „Novičoky“. Název „Novičok“ se používá v publikaci bývalých sovětských vědců, kteří oznámili zkoumání nové třídy nervových látek vhodných k použití jako binární chemické zbraně. VPV uvádí, že nemá dostatečné informace, aby mohl komentovat existenci či vlastnosti „Novičoků“. (OPCW, 2013)

OPCW: Zpráva Vědeckého poradního výboru o vývoji ve vědě a technologiích, pro třetí hodnotící konferenci 27. března 2013

Skutečně, OPCW byla ohledně schopností „Novičoků“ tak skeptická, že rozhodla – za souhlasu USA a Británie – je na seznam zakázaných látek nepřidat, ani jejich údajné prekurzory. V krátkosti, vědecká komunita široce akceptuje, že Mirzajanov pracoval na „Novičocích“, ale pochybuje, že byl úspěšný. Vzhledem k tomu, že OPCW dospěla k názoru, že důkazy o existenci „Novičoků“ jsou pochybné, tak pokud Británie skutečně má vzorek jednoho z nich, je extrémně důležité, aby Británie tento vzorek předla OPCW. Skutečně, Británie je vázána smlouvou, aby tento vzorek OPCW předala. Rusko – aniž by o tom korporátní média informovala – předložilo OPCW požadavek, aby Británie předala vzorek materiálu ze Salisbury k mezinárodní analýze. 

Avšak Británie jej předat OPCW odmítá. 

Proč? 

Druhou částí obvinění vznesených May je,, že „Novičoky“ lze vyrobit pouze v jistých vojenských zařízeních. Avšak i to je prokazatelně nepravda. Pokud vůbec existují, byly „Novičoky“ údajně navrženy tak, aby je bylo možné vyrobit na zařízení jakékoliv komerční chemické laboratoře – to bylo jejich hlavní charakteristikou. Jediným skutečným důkazem existence „Novičoků“ byla výpověď bývalého sovětského vědce Mirzajanova. A toto napsal Mirzajanov skutečně: 

Je třeba mít na paměti, že chemické komponenty či prekurzory A-232, či jeho binární verze Novičok-5, jsou běžnými organofosfáty, které lze vyrobit v komerčních chemičkách vyrábějících takové produkty, jako hnojiva a pesticidy. 

Vil S. Mirzajanov, „Demontáž sovětského/ruského komplexu chemických zbraní: Pohled insidera“, v „Odzbrojení Ruska v oblasti chemických zbraní: Problémy a vyhlídky, Stimsonova zpráva č. 17, říjen 1995, str. 21, autorů Amy E. Smithsona, dr. Vila S. Mirzajanova, Gena Rolanda Lajoie a Michaela Krepona. (“Dismantling the Soviet/Russian Chemical Weapons Complex: An Insider’s View,” in Amy E. Smithson, Dr. Vil S. Mirzayanov, Gen Roland Lajoie, and Michael Krepon, Chemical Weapons Disarmament in Russia: Problems and Prospects, Stimson Report No. 17, October 1995, p. 21.)